13. 2. 2013 – 10. 3. 2013
Výstava obrazů Rudolfa Vejrycha představuje v Praze po třiceti letech dílo umělce, který patřil mezi kultivované malíře, členy Mánesa mezi dvěma válkami. Žil bohužel ve stínu svého švagra Maxe Švabinského a zemřel předčasně v pouhých 57 letech. Jeho zralé dílo však bylo zcela svébytné, poučeně reflektující současnou francouzskou malbu, zejména dílo Henri Matisse. Jeho hlavními tématy byla figura, zejména ženský akt, zátiší a krajina. Maloval krajiny z okolí Kozlova na Vysočině a ze Slovenska.Patřil mezi tvůrce, pro které je velkým tématem prostá krása, kterou není třeba heroizovat. Tito umělci nenesou vývoj, ale jejich dílo tiše trvá, protože krása je nadčasová kategorie. Pro výstavu byly vybrány ukázky z důležitých etap jeho tvorby a lze předpokládát, že setkání s radostnou krásou jeho obrazů bude pro mnohé návštěvníky příjemným překvapením. Bude ale také informací o vysoké úrovni malířství první republiky. Tato etapa od níž nás nedělí příliš času ještě čeká na své zpracování.
Výstavu připravila kurátorka PhDr. Jana Orlíková.
® foto Jaroslav Kučera