Jaroslav Horálek, Obrazy

28. 5. 2014 – 8. 6. 2014

1954 – 1991

Osobitá a nezaměnitelná tvorba Jaroslava Horálka (1954–1991), která je až na několik drobných prezentací léta uložena v tichu rodinného depozitáře, bude pro diváckou veřejnost skutečným překvapením. Horálek přísluší svým dílem k tzv. generaci osmdesátých let, která musela obtížně, v izolaci od světového dění, hledat cestu k vlastnímu pravdivému uměleckému výrazu. Intenzívní zájem o člověka, lidskou bytost trpící i milující, žijící touhami i zklamáním, později vystřídal zájmem o krajinu, o prostor lidského pobývání v tomto světě. Horálkova tvorba přechází od raných figurálních obrazů okouzlených expresionismem k barevně impulzívním, většinou abstrahovaným rostlinným a živočišným motivům a krajinám. Barva se pro autora stává vrcholným výrazovým prostředkem, malba promlouvá barvou a světlem. Zářivé a matné plochy zobrazují reálné tvary náznakem, tušenými obrysy, nikoli podle přírodní logiky, nýbrž podle malířova vnitřního záměru. Výstava uvede soubor obrazů z posledního umělcova období, jež jsou víc než reálnými krajinami uměleckou meditací o rozdílnosti i splynutí přírody a člověka. Jeho malířské gesto dosahuje nevídané intenzity výrazu, sálá z něj energie, vroucnost i pokora. Dramaticky tu vyvstává komplikovaný neprostupný svět, v němž jsme se ocitli, a který je Horálkovi především přírodním děním, plynoucí živou událostí, která nás vyzývá k odhalování a odkrývání. Kurátorka výstavy: PhDr. Eva Neumannová

® foto Matyáš Fára