Antonín Kašpar, Totemy a meditační sloupy

13. 12. 2011 – 7. 1. 2012

Je snad na místě připomenout, že Antonín Kašpar, absolvent VŠUP v Praze (1982), se soustavně věnuje práci s materiálem ne zcela častým a značně obtížným, totiž se železem. I když nebyl členem žádného uskupení a neprezentoval se často v souvislostech tvorby vrstevníků, jsou generační souvislosti jeho tvorby zřejmé. Jeho sochy a objekty mohli návštěvníci spatřit na řadě výstav spíše menšího rozsahu. Až výstava v roce 1997 v pražském Mánesu důrazně upozornila na sochaře formálně ukázněného, střídmého, ale pádného projevu s nepochybně monumentálními rysy. Kašparova tvorba dospěla k velmi osobitému sochařskému výrazu spoléhajícímu na jasný, oproštěný tvar a proporci, podpořené sugestivní účinností zvoleného materiálu, železa, oceli nebo ocelové litiny. Pomineme-li Kašparovo kovářské školení na SUPŠ v Turnově, je jeho rozhodnutí pro tyto materiály jistě motivováno i symbolickými obsahy užití železa a oceli jako znameními stálosti, pevnosti, síly, odolnosti, jako znameními jistoty trvání přesahující jeden lidský život, jako znameními vymknutí se času.,
Tajemné, nevyřčené symbolické obsahy v sobě skrývá řada vystavených Kašparových objektů vznikajících po roce 2000. Monolitické totemické sloupy vždy jako by vyzývaly k tomu, aby byly umístěny v krajině, kde zcela nově pro člověka utvoří místo pro ztišení a meditaci, nově objeví prostor, budou ukazovat k jeho nečekaným souvislostem. Sloupy v sobě nesou vždy silové pole poukazující za veškerou všednost a navyklost. Sloupy se v základní formě odvolávají na obecnou zkušenost s formami evropské moderny, ale některé z nich i na hlubší a starší kulturní a duchovní evropskou zkušenost. Od naléhavě jednoduchého Meditačního sloupu (2008) přes Figuru se sepjatýma rukama (2008) až ke Znamení velkého hada (2010) nebo sugestivní objekt Child in time (2011).
Výstava v Nové síni dává nahlédnout do jedné z vrstev členité tvorby výrazné osobnosti soudobého českého sochařství, kde těžkou tvrdou hmotnou nijak ušlechtilého železa prostupují subtilní sdělení.

Napsal o výstavě PhDr. Ivan Neumann

Foto Jaroslav Kučera