Alena Petříčková, Alena Kupčíková "Já + Já"
29. 6. 2022 – 24. 7. 2022
Společná výstava dvou pražských malířek dvou generací, malířské mámy a malířské dcery, Aleny Petříčkové a Aleny Kupčíkové. Název výstavy "Já + Já" symbolizuje jejich vzájemný vztah.
Alena Kupčíková se setkala s dílem Aleny Petříčkové v roce 1994 na její šumperské výstavě a toto setkání se ukázalo jako osudové, jejich cesty se od té doby již nerozešly...
Alena Petříčková (1950)
Vystudovala Akademii výtvarného umění v Praze, figurální malbu v ateliéru prof. Oldřicha Oplta a Karla Součka, absolvovala v roce 1979. V tomtéž roce získala od AVU studijní cestu do Francie a Španělska, kde se věnovala portrétní tvorbě. V roce 1982 podnikla studijní cestu do Japonska, jejímž výsledkem byla v následujícím roce výstava v České národní bance za účasti japonského velvyslance v ČSSR. V roce 1988 získala mezinárodní stipendium na výtvarné sympozium v ruském Krasnodaru. V roce 1982 realizovala betonový monument u hlavní brány elektrárny EMĚ, na paměť ukončení stavby EMĚ III.- 500 MW. V rané malbě se věnovala především portrétní tvorbě, městské i přírodní krajině v malbě i grafických technikách, později především figurální malbě. 1998 pracovní cesta do Brazílie, obec Lidice, kde se stala spoluzakladatelkou českého kulturního domu „Casa Czéca“ se stálou výtvarnou expozicí. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Německu, Srbsku, Itálii, USA (New Yorku) a Austrálii. Realizovala mnoho autorských i společných výstav v České republice i v zahraničí, např. 2011 v Českém centru v New Yorku, Vídni 1991, Německu – Berlín 1991, Kötzting od 1992 do 2006, V roce 2018 dostala ocenění od italského „Concorso di pittura, scultura e fotografia MUSicA“ ve Florencii. Byla a je členkou výtvarných spolků Ateliér 69 (AT 69, Volné seskupení, do roku 1993), Femini Ars 1995-1996, Nové sdružení pražských umělců od 1996, od roku 2002 až dodnes jeho předsedkyně.
Alena Kupčíková (1976)
Vystudovala Akademii výtvarného umění v Praze (ateliér prof. A.Veselý), kterou ukončila titulem Ph.D (ateliér prof.M.Knižák). Studovala v zahraničí - v JAR a Paříži. Ocenění získala jak za své umělecké, tak za vědecké aktivity v rámci dyslexie. Do jejího portfolia patří mnohé - od konceptuálních přesahů až po klasické disciplíny. Litografie, smalty, obrazy, objekty, práce s českým křišťálem, zvukové konceptuální instalace, video animace. Jejím nejznámějším počinem je vytvoření techniky „reliéfy z chloupků ohanbí – Chlupatice“. Právě za své erotické reliéfy „Chlupatice“ získala v roce 2003 prestižní mezinárodní cenu LVMH-Louis Vuitton-Moët Hennessey v Paříži. Mnohdy jimi dodnes pobuřuje obecenstvo na celém světě. Za svůj projekt Multimediální a Interaktivní Slabikář a Testy pro děti od 4 let jako prevence počátečních problémů se čtením (dyslexie) a psaním (dysgrafie) a hyperaktivitou získala na výstavách vynálezů a inovací 3 zlaté medaile v Číně, Moldavsku a České republice a speciální ocenění ze Srbska. Její díla jsou zastoupena ve sbírce Národní galerie v Praze, v soukromých sbírkách v České republice, Slovensku, Německu, Polsku, Holandsku, Anglii, Švýcarsku, Japonsku, USA. Je členkou výtvarné skupiny FEMLINK: (1 žena, 1 video, 1 země), založené v Paříži v roce 2006. Založila neziskovou organizaci DYS - Umění a věda na podporu dyslektickým dětem a Den dyslexie konaný každoročně 9.9.
