Adam Kašpar, "Archiv lesa 2.0"

8. 2. 2023 – 25. 2. 2023

Držte pospolu
učte se květinám
jděte nalehko.

Gary Snyder

Splývání

První podmínkou života a práce malíře Adama Kašpara je hluboký pocit sounáležitosti se světem, který jej obklopuje, který veškerým svým konáním utváří, a který docela stejnou silou utváří i jeho samého.

Kameny, rostliny, hmyz, stromy, vítr a voda, sluneční svit, pavoučí sítě vlající povětřím, skalní výchozy i prachová zrnka. Lidské ruce a oči, ptačí křídla, zvířecí srst, motýlí sosáky i jelení trus. To všechno je součástí velkého těla světa, kterého se Adam Kašpar cítí být malým dílkem.

Aby mohl tvořit, musí s tímto větším tělem splývat, být s ním v jednotě a souladu, jimi oběma musí procházet stejné vzruchy a pohyby. Zatímco se na místa svého malování prodírá trním a brodí sněhem, zatímco se plazí a přelézá všemožnou lesní spleť, jeho údy se proměňují ve větve a obě těla splývají v jeden živoucí celek.

V tu chvíli se počíná tvorba, jejímž zdrojem jsou stejně tak mýty jako vědecké teorie. Tvorba, mající počátek i konec v hlubokém přesvědčení, že svět je ve své nekonečné rozmanitosti přeci jen vždy projevem jediného, prvotního a všeprostupujícího jsoucna.

Pavel Dvořák

© foto Jaroslav Kučera - žádná fotografie nesmí být šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez souhlasu autora